[více o Reset se dočtete zde] se těmto třem členům podařilo ve svém okolí relativně hodně proslavit, nahrát první desku (1997) a začít s koncertováním po celé Kanadě jako předkapela různým kapelám. Kvůli neustálým hádkám s Pierrem, se však Chuck rozhodl Reset opustit a znovu se soustředit na svá studia.
Po tom, co o tomto rozchodu slyšel Chuckův starý kamarád ze střední školy – kytarista Jeff Stinco – zkontaktoval jej, přesvědčil ho, aby se muziky nevzdával a společně se rozhodli založit zbrusu nový projekt. Kapela ale potřebovala dalšího kytaristu a někoho, kdo by zpíval zadní vokály, takže po mnoha zkouškách kluci kontaktovali dalšího svého kamaráda – Sebastiena Lefebvre, který s nimi také chodíval na střední, zároveň byl velkým fanouškem Reset, a bydlel hned za rohem – aby se k nim přidal. Stále ale nemohli najít velmi důležitou osobu, a tou byl zpěvák.
„Hledali jsme… Vyzkoušeli jsme mnoho zpěváků, ale čím víc jsme o tom přemýšleli, tím víc jsme přicházeli na to, že v kapele prostě potřebujeme Pierra.“
– Chuck Comeau –
V té době už začal být v Reset nespokojen právě i Pierre, který měl v této kapele v té době příliš mnoho povinností. Jednoho večera na koncertě se náhodou Pierre setkal se svým bývalým kamarádem Chuckem, a tento moment se stal chvílí, kdy se oba rozhodli nechat minulost minulostí a znovu oživit své přátelství.
„Chtěl jsem to vzdát, jít zpátky do školy a zapomenout na muziku. Pak jsem se jednu noc setkal s Chuckem na koncertě Sugar Ray v Montrealu a on na mě: ‚Mám tuhle novou kapelu a hledáme zpěváka.‘ Šel jsem se podívat na jejich zkoušku a jejich songy byly tak nové a moderní, že jsem si řek, že dám hudbě ještě jednu šanci.“
– Pierre Bouvier –
Pierre nakonec souhlasil s tím, že se k nové kapele přidá. V tu chvíli však stále ještě byl oficiálně součástí Reset a jeho kolegové z této kapely neměli ani ponětí, že je plánuje opustit – a už vůbec ne, že chystá nový projekt právě s Chuckem, kterého sám z Reset vyhodil. Chvíli tak chodíval Pierre na nácviky k vznikajícím Simple Plan natajno, ale nakonec se v Reset ke všemu přiznal a oficiálně od nich odešel.
Kluci začali vytvářet pop-punkové songy a zasílat nahrávacím společnostem dopisy s žádostmi o zapsání k nim. Chuck se toho chopil a kontaktoval na 55 nahrávacích společností ve Spojených státech a předstíral, že je manažerem Simple Plan (přičemž používal příjmení své matky) a lhal jim o tom, jak velký úspěch už Simple Plan ve svém okolí mají, jak vyprodávají kluby atd. Po několika neúspěšných telefonátech byl Chuck konečně přepojen k Andymu Karpovi, který pro Atlantic Records hledal nové talenty. Andy si poslechl několik demo verzí Simple Plan, celkem se mu líbily, ale stále o nich ještě nebyl úplně přesvědčen. 22. ledna 2000 kapela odehrála svůj první koncert pod názvem „Simple Plan“, stále však jako kvartet. Poté, co se předvedli také Andymu Karpovi z Atlantic Records, Andy jim doporučil, aby si našli pátého člena – baskytaristu, díky kterému by se Pierre mohl více soustředit na samotné zpívání, a nemusel by k tomu ještě navíc hrát na baskytaru. O několik měsíců později se členové SP vydali podívat na to, jak se Reset daří bez jejich původních členů (nyní v SP), a jaký je jejich nový přírůstek: David Desrosiers. Členové Simple Plan hned věděli, že on je přesně tou osobou, kterou hledají. Potají se s Davidem dohodli, že se na ně přijde podívat, a nabídli mu místo ve své kapele. David se nakonec k Simple Plan přidal kolem května roku 2000. První koncert Simple Plan s Davidem se konal 3. února 2001.
Pokračujíc se svým honem po nahrávací společnosti, se kapela rozhodla opět zaměřit na Andyho Karpa. Díky jejich kamarádovi, Patrickovi Langlois, který tehdy pracoval pro místní nahrávací společnost Aquarius, Simple Plan zjistili, že Andy Karp brzy navštíví Montreal, aby se podíval na kapelu „Rubberman“, 
s tím, že již bylo téměř jisté, že dostanou smlouvu s Atlantic. Členové Simple Plan si tuto příležitost nechtěli nechat ujít, a tak Andymu zavolali a pozvali ho, aby si na ně ten večer také udělal čas. Měli jenom několik dní na to, aby rychle zimprovizovali a zařidili si tajné vystoupení v Montrealu stejný večer, jako hráli Rubberman (8. února 2001) – a pro utajení Chuck pro kapelu zvolil dokonce i falešné jméno – „Touchdown“ – aby Rubberman nevěděli, že to jsou oni, a aby se Patrick nedostal do potíží. Patrick ten večer sehrál další velkou roli v tom, že průběžně informoval Chucka o každém kroku Andyho Karpa a o tom, jak to s koncertem Rubberman vypadá. Po ne příliš přesvědčivém vystoupení Rubberman se Andy Karp vypravil podívat se také na Simple Plan, kteří ho přesvědčili na 100%.
„Šli jsme se podívat nejdřív na tu první kapelu. Byli dobří, ale nebylo to nic, o čem bych měl dát doma vědět. Takže jsme zašli za Simple Plan, a ti byli neuvěřitelní. Přidáním Davida na baskytaru a tím pádem dodáním třetího hlasu dodali své kapele naprosto profesionální vzhled. Pamatuju si, jak jsem tam tehdy stál ještě s Andym [Shanem], a zeptal jsem se ho: ‚Přijde to jenom mně, nebo jsou vážně dobří?‘ Řekl, že mám pravdu. Odešel jsem pak z toho klubu s myšlenkou, že musím přijít na to, jak k nám tyhle kluky zapsat.“
– Andy Karp – (Atlantic Records)
Další den už Andy Karp managementu Simple Plan potvrdil, že s nimi Atlantic podepíší smlouvu.
Od svého vzniku v roce 2000 kapela vydala následující alba – první v roce 2002 – „No Pads, No Helmets… Just Balls“, druhé v roce 2004 – „Still Not Getting Any“, třetí v roce 2008 – „Simple Plan“ (eponymní album – jmenuje se stejně jako kapela), čtvrté v roce 2011 – „Get Your Heart On!“ a páté v roce 2016 – „Taking One For The Team“.
